Sóju najdeme na talíři i v kosmetice, ale pozor! U nás jí něco chybí

V divoké podobě byla sója známa již zhruba 7 000 let před Kristem, Japonci ji konzumují více než pět tisíciletí. Do Evropy se dostala až kolem roku 1740, ale trvalo ještě přibližně století, než začala na starém kontinentu nacházet reálné uplatnění.

Dnes se z celosvětového hlediska pěstuje tento vydatný zdroj bílkovin především v Jižní Americe, konkrétněji v Argentině a Brazílii. Absolutním top producentem jsou však USA. Nejrozšířenější sója fazolová (Glycine max) z čeledi bobovitých je jednoletá plodina dorůstající až do metru. Kromě mnohostranného využití v potravinářství, kde se z ní vyrábí náhražka masa, mléko, olej, mouka, omáčka, tempeh či tofu, může být krmivem pro dobytek, ale i složkou bionafty nebo kosmetiky.

Substrát potřebuje speciální bakterie
Teplomilná sója vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem, vzdušnou půdu (nesnáší kyselou) a přítomnost kmene Bradyrhizobium japonicum symbioticky fixujícího vzdušný dusík. V našich zeminách se ovšem přirozeně nevyskytuje. Z tohoto důvodu je třeba hrčkotvorné bakterie pořídit v podobě granulovaných přípravků spolu s osivem a obohatit substrát, pokud již nebyly tzv. inokulovaná samotná semena. Zvyšuje to výnos i obsah proteinu o 40 – 60 procent.

Vyséváme po třech zamrzlých
Dejte si záležet na kvalitním, certifikovaném a vitálním osivu. Teplota půdy připravené k výsevu by měla přesahovat deset stupňů, což ve zdejších podmínkách obvykle bývá po „třech zmrzlých“ v polovině května. Sejte do hloubky čtyři centimetry při vzájemné vzdálenosti 10 – 15 centimetrů a meziřádkovém rozestupu 30 – 40 centimetrů. Klíčení trvá asi 10 dní a poté uplynou do sklizně ještě 2 – 3 měsíce podle kultivaru i počasí. Pokud nechcete, aby vás předběhli ptáci, přikryjte rostliny ochrannými síťkami.

V létě zálivka i dvakrát denně
Sója se v záhonu dobře snáší s rajčaty, okurkami, bramborami, zelím, kedlubnou, ředkvičkou či celerem. Naopak, příliš jí to nesvědčí v sousedství mrkve, cibule a póru. Žádá si pravidelnou zálivku, v teplých měsících i dvakrát denně. Kromě toho ocení průběžné kypření půdy a zejména v úvodu růstu odstraňování okolního plevele, aby sama mohla dostatečně bujet. Začátkem léta zkontrolujte populaci bakteriálních buliek: vykopejte pár kusů a pokud se na kořenech nenacházejí a zároveň listy blednou, obohaťte záhony organickým hnojivem. Osvědčenými odrůdami sóji pro místní podmínky jsou například Summer Shell (zvládá proměnlivé počasí), Green Shell (solidně odolná i v drsnějším klimatu a charakteristická rychlým růstem), Hokkai Green (robustní sorta, jejíž vegetační cyklus po sklizni má cca tři měsíce) a Hokka (velké černé boby, preference teplého zázemí a téměř 4měsíční doba zrání).