Soustředit se pouze na covid je nebezpečné

Pandemie trvá už skoro dva roky, což je stejná doba, jak mnozí pacienti odkládají návštěvu u specialistů, a to nejen pneumologů. Hrozí však, že pokud nyní přečkají a přežijí období covidu, rozvinou se jejich nediagnostikovaná a neléčená onemocnění do stádií, která mohou být fatální a zejména, kterým by lékaři mohli včasným zásahům předejít.

„My pneumologové si uvědomujeme, že řešíme primárně pacienty s COVID-19 a že to takhle nemůže jít dál. Mnohem více se musíme věnovat tvz. „bílým“ pacientům, protože už druhá vlna nám ukázala, že pacienti k nám pak chodí ve velmi těžkých stavech, nemají své léky a přijdou až v situaci, kdy jim už musíme rovnou předepsat kyslík,“ říká pneumoložka Marta Hájková.

Pro aktuální situaci a strach z COVID-19 jde diagnostika CHOPN do pozadí. Pacienti se po negativním výsledku testů dále svým symptomům nevěnují, podle lékařů si dokonce na počáteční komplikace spojené s onemocněním často zvyknou a připisují je například kouření nebo stárnutí.

Jelikož časná diagnostika a léčba CHOPN je zásadní pro zpomalení onemocnění, je třeba znát její základní příznaky.

CHOPN způsobuje až v 80% kouření, vyvíjí se pomalu, po mnoho let, může být přítomna dušnost, chronický kašel, mělké dýchání, hleny, sípání či pískání na hrudi. Může se objevit stále intenzivnější únava nebo třeba i modraní koncových částí těla. Stav pacienta a symptomy se neustále zhoršují, přibývají nové diagnózy.

Oproti tomu má covid virový původ, rychlý průběh, charakterizují ho náhle vysoké horečky, ztráta čichu a chuti, únava, bolest na hrudi, ztížené dýchání – dušnost, mohou se dostavit průjmy, bolest v krku a hlavy.

„Pacienti s COVID-19 mají symptomy různé závažnosti, v lehčích případech jsou to bolesti hlavy a ucpané dutiny, v těžších případech se přidružují potíže s dýcháním a tento stav se zhoršuje doslova z hodiny na hodinu. Lékař v podstatě na první pohled vidí, že se jedná o akutní stav. V případě CHOPN se příznaky vyvíjejí několik týdnů až měsíců. Největší rozdíl mezi jednotlivými chorobami je ve stoupající tělesné teplotě a prudce se zhoršující dušnosti, a to zejména u pacientů nad 55 let, protože to je věk, kdy se začíná objevovat i CHOPN,“ říká pneumoložka.

Psychologický efekt COVID-19 na pacienty s CHOPN
Podle výsledků italské studie zveřejněné v červnu 2021 více než 50 % pacientů během prvního lockdownu uvedlo, že z covidu mají strach nebo jsou jím přímo terorizováni. Až 100 % jejich ošetřujících lékařů vyjádřilo stejné obavy.

Tato čísla klesala při opětovném otevření společnosti. Pouze necelých 13 % pacientů s CHOPN uvedlo pravidelný přístup k lékařskému vyšetření během lockdownu a 59 % lékařů a pneumologů uvedlo využívání technologií ke konzultaci s pacienty, což obě strany – lékaři i pacienti – značně oceňovaly. V závěru studie doporučuje posílit tento typ komunikace mezi pacientem a lékařem a také speciální psychologickou podporu pro pacienty s CHOPN během pandemie.

Zdroj: https://www.dovepress.com/…-article-COP)

Řešením může být e-recept
Aby se dařilo udržet onemocnění pod kontrolou a zpomalil se jeho postup, je důležité, aby byli pacienti diagnostikováni včas a aby jejich léčba byla kontinuální a správně podána – je třeba se naučit správně inhalovat léčiva. I z tohoto důvodu je návštěva pneumologa na začátku onemocnění velmi důležitá.

Samozřejmě, ke specialistovi pacienta odesílá obecný lékař a právě zde může být momentálně kámen úrazu. Pacienti jeho návštěvu pro strach z covidu odkládají, případně se svému obvodnímu lékaři nedovolají. Pro stávající pacienty s CHOPN by na Slovensku mohlo být řešením předepisování léků přes e-recept. Vyhnou se tak návštěvě lékaře v rizikovém období, ale zároveň si mohou své léky vyzvednout v lékárně a pokračovat v léčbě. Moderní léčba je dostupná a dokáže onemocnění výrazně zpomalit.

„Pokud mají pacienti z návštěvy u nás stres, jsme k dispozici telefonicky nebo mailem. E-recept na Slovensku skutečně funguje, takže když pacient zatelefonuje nebo napíše SMS, případně mail, pošleme mu recept, aby mohl dodržet léčbu, na kterou je nastaven několik měsíců nebo let. Pokud má pacient akutně zhoršený zdravotní stav a vyžaduje, aby jej pneumolog viděl a vyšetřil, dáme mu termín, jen to tedy většinou není dopoledne, ale odpoledne. Uvědomujeme si však i to, že pacienti s CHOPN jsou většinou starší a nemají potřebné dovednosti pro práci s chytrým telefonem či s mailem. Proto se často spojujeme s pacienty, kteří se například již déle neozvali a chybí jim léčba. Dlouhodobé pacienty kontaktujeme telefonicky a posíláme je alespoň do lékárny, kde na ně e-recept čeká a mohou si alespoň vyzvednout své léky,“ dodává Marta Hájková.